Dusičnany nadále znečišťují vody v zemích EU. Nadměrné množství dusičnanů ve vodě nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví i ekosystémy a způsobuje úbytek kyslíku a eutrofizaci (obohacování prostředí hnojivy). Upozornila na to v pondělí Evropská komise (EK) v nejnovější zprávě o provádění nitrátové směrnice, založené na údajích z období 2016 – 2019.
Komise uvedla, že tam, kde vnitrostátní orgány a zemědělci vodu vyčistili, mělo to pozitivní vliv na zásoby pitné vody a biodiverzitu, jakož i na odvětví, které jsou od nich závislé, jako je rybolov či cestovní ruch. Zpráva však připomíná, že v mnoha částech EU i nadále přetrvává problém nadměrného hnojení.
Eurokomisař pro životní prostředí, oceány a rybářství Virginijus Sinkevičius v této souvislosti uvedl, že celková kvalita vody v EU se díky směrnici o dusičnanech za posledních 30 let zvýšila.
„Vidíme i to, že těm, kteří se skutečně snaží o přechod na udržitelné metody, se to vyplácí. Tempo změn však není dost rychlé, aby se zabránilo poškození lidského zdraví a aby se ochránili citlivé ekosystémy,“ konstatoval komisař. A dodal, že v souladu s Evropskou zelenou dohodou je naléhavě nutné přijmout opatření ve prospěch udržitelného zemědělství a na ochranu zásob vody.
V porovnání se situací před přijetím nitrátové směrnice došlo k poklesu koncentrace dusičnanů v povrchových i podzemních vodách v EU. Podle zprávy se však za poslední desetiletí dosaženo jen malý pokrok a znečištění živinami ze zemědělství je pro mnoho členských států stále vážným problémem.
V období 2016 – 2019 14,1% podzemních vod států EU koncentrací dusičnanů překračovalo limit stanovený pro pitnou vodu. Podle zjištění je v EU eutrofickými 81% mořských vod, 31% pobřežních vod, 36% řek a 32% jezer.
Komise se bude snažit zlepšit dodržování nitrátové směrnice, což je předpokladem splnění cíle Evropské zelené dohody a chce snížit úniky živin a hnojiv do roku 2030 alespoň o 50%. To si ve většině členských států Unie vyžádá zpřísnit celonárodní i regionální opatření. Neboť již zavedené řešení v mnoha případech nepůsobí proti znečištění dostatečně účinně. Zejména v oblastech, kde roste tlak ze zemědělství.
Z hlediska znečištění vod živinami ze zemědělství mají největší problémy Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko a Španělsko. A podle zprávy EK v Bulharsku, na Kypru, v Estonsku, Itálii, Portugalsku, Rumunsku a ve Francii musí neprodleně zmenšit ohniska znečištění dusičnany.
Dusík je životně důležitou živinou, která umožňuje růst rostlin a plodin, jeho vysoké koncentrace ve vodě však škodí lidem i přírodě. Dusičnany z chlévské mrvy a minerální hnojiva jsou již desetiletí hlavním zdrojem znečištění vod v Evropě. Přibližně polovina dusíku obsaženého v použitých hnojivech a hnoji se v Evropě ztrácí v okolním prostředí. Pro zemědělce to představuje ztrátu potenciálních zisků ve výši přibližně 13 až 65 miliard eur ročně.
Celkové environmentální náklady na všechny úniky reaktivního dusíku v Evropě se odhadují na 70 až 320 miliard eur ročně.
